Obrazy z Rus / Karel Havlíček Borovský ; vydání připravil, poznámky vydavatelovy, vysvětlivky a doslov napsal Jaromír Bělič
Typ materiálu:
TextEdice: Národní knihovnaPublication details: Praha : Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1953 Vydání: 1. vydáníPopis: 203 stranPředmětová hesla: cestopisné črty Rusko 19.stol. vyprávění realismusRozsah a obsah: Slavjanofilské prostředí, v kterém za svého pobytu v Rusku (1843-44) Havlíček žil, položilo mu v mnohém klapky na oči. Nepoznal Puškina, Lermontova, nesetkal se s Gercenem a Bělinským. Ale ruský lid líčí se srdečnými sympatiemi abez idealisace. Zvláštní pozornost věnuje kupectvu, které mu representuje národ. Škoda, že vyzvedá složky konservativní a přímo nepřátelsky se staví proti rozvíjejícímu se novodobému kapitalismu, nesenému i na Rusi hlavně cizinci;nepochopil pokrokovost mnoha Petrových reforem. Dovede se kriticky dívat na církev, i když je uchvácen národním rázem ceremonie. Ostře odsuzuje carismus a pranýřuje odtrženost a cizáctví šlechty. - Toto vyd. obsahuje kromě radostného referátu o "První zkoušce z československého jazyka v Moskvě" a čtyř hlavních "obrazů" (Svátek pravoslavnosti, Gulaňje, Kupéčestvo, Cizozemci v Rusích) i dva zlomky, "Perekadnaja" a "Izvoštik" a v druhé části knihy jeotištěno pět "Listů z cesty do Moskvy", které dokumentují H. smýšlení a jeho názory, ústící r. 1848 ze slavjanofilství do austroslavismu. "Právem se tvrdívá, že v "Obrazech" se vlastně zrodil český realismus. Tomuto realismu se učilH. u N.V. Gogola, jediného spisovatele, jehož důkladněji poznal a jehož dílo nadšeně překládal do češtiny. To byl další a nikoli poslední zisk z jeho pobytu na Rusi." (Z dosl.)
| Typ jednotky | Aktuální umístění | Sbírka | Signatura | Stav | Půjčeno do | Čárový kód |
|---|---|---|---|---|---|---|
Knihy
|
Častolovice | Beletrie pro dospělé | Dostupné | 200003691108 |
Slavjanofilské prostředí, v kterém za svého pobytu v Rusku (1843-44) Havlíček žil, položilo mu v mnohém klapky na oči. Nepoznal Puškina, Lermontova, nesetkal se s Gercenem a Bělinským. Ale ruský lid líčí se srdečnými sympatiemi abez idealisace. Zvláštní pozornost věnuje kupectvu, které mu representuje národ. Škoda, že vyzvedá složky konservativní a přímo nepřátelsky se staví proti rozvíjejícímu se novodobému kapitalismu, nesenému i na Rusi hlavně cizinci;nepochopil pokrokovost mnoha Petrových reforem. Dovede se kriticky dívat na církev, i když je uchvácen národním rázem ceremonie. Ostře odsuzuje carismus a pranýřuje odtrženost a cizáctví šlechty. - Toto vyd. obsahuje kromě radostného referátu o "První zkoušce z československého jazyka v Moskvě" a čtyř hlavních "obrazů" (Svátek pravoslavnosti, Gulaňje, Kupéčestvo, Cizozemci v Rusích) i dva zlomky, "Perekadnaja" a "Izvoštik" a v druhé části knihy jeotištěno pět "Listů z cesty do Moskvy", které dokumentují H. smýšlení a jeho názory, ústící r. 1848 ze slavjanofilství do austroslavismu. "Právem se tvrdívá, že v "Obrazech" se vlastně zrodil český realismus. Tomuto realismu se učilH. u N.V. Gogola, jediného spisovatele, jehož důkladněji poznal a jehož dílo nadšeně překládal do češtiny. To byl další a nikoli poslední zisk z jeho pobytu na Rusi." (Z dosl.)
Zatím nikdo nekomentoval.