Poslední svědci : sólo pro dětský hlas / Světlana Aleksijevičová ; z ruštiny přeložil Libor Dvořák
Typ materiálu:
TextVydavatel: Příbram : Pistorius & Olšanská, 2018Vydání: První vydáníPopis: 275 stran ; 22 cmTyp obsahu: text Typ média: bez média Typ nosiče: svazekISBN: 9788075790385Unifikované názvy: Poslednije svideteli. Česky Předmětová hesla: 1939-1945 | zločiny nacismu -- Bělorusko -- 1939-1945 | děti a válka -- Bělorusko -- 1939-1945 | druhá světová válka (1939-1945) -- Bělorusko | crimes of Nazism -- Belarus -- 1939-1945 | children and war -- Belarus -- 1939-1945 | World War (1939-1945) -- Belarus | váleční sirotciŽánr/Forma: rusky psané prózy | rozhovory | vzpomínky | prose in Russian | interviews | reminiscencesSouhrn: Kniha z řady dokumentárních próz běloruské držitelky Nobelovy ceny, založená opět na množství autentických příběhů - tentokrát jsou jejich aktéry lidé, kteří jako děti přežili řádění německých komand za 2. světové války. Světlana Alexijevičová na sebe výrazně upozornila hned svou první knihou Válka nemá ženskou tvář z roku 1983, v níž se na frekventované i zkreslované téma "Velké vlastenecké války" podívala nezvyklým, až provokativním pohledem žen, které s válkou přišly do nejbližšího a nejbolestnějšího kontaktu. Podobně koncipovaná je i tato kniha, pro niž autorka mezi lety 1978 a 2004 nasbírala na stovku autentických vyprávění těch, kteří čelili válečným událostem jako děti. Vypravěči zpravidla jako jediní členové rodiny přežili systematické vyvražďování běloruských vesnic německými zvláštními komandy. Útržkovité vzpomínky i ucelenější příběhy, vyprávěné nehledanými slovy a doplněné vždy o údaj věku vypravěče v době příběhu, skládají syrově autentickou mozaiku válečných zážitků, oživených po letech tu s lakonickou věcností, tu s city dodnes zjitřenými.
| Typ jednotky | Aktuální umístění | Sbírka | Signatura | Stav | Poznámky | Půjčeno do | Čárový kód |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
Knihy
|
Častolovice Dospělí | Beletrie pro dospělé | Dostupné | historie, válečná literatura | 441940000771 |
Kniha z řady dokumentárních próz běloruské držitelky Nobelovy ceny, založená opět na množství autentických příběhů - tentokrát jsou jejich aktéry lidé, kteří jako děti přežili řádění německých komand za 2. světové války. Světlana Alexijevičová na sebe výrazně upozornila hned svou první knihou Válka nemá ženskou tvář z roku 1983, v níž se na frekventované i zkreslované téma "Velké vlastenecké války" podívala nezvyklým, až provokativním pohledem žen, které s válkou přišly do nejbližšího a nejbolestnějšího kontaktu. Podobně koncipovaná je i tato kniha, pro niž autorka mezi lety 1978 a 2004 nasbírala na stovku autentických vyprávění těch, kteří čelili válečným událostem jako děti. Vypravěči zpravidla jako jediní členové rodiny přežili systematické vyvražďování běloruských vesnic německými zvláštními komandy. Útržkovité vzpomínky i ucelenější příběhy, vyprávěné nehledanými slovy a doplněné vždy o údaj věku vypravěče v době příběhu, skládají syrově autentickou mozaiku válečných zážitků, oživených po letech tu s lakonickou věcností, tu s city dodnes zjitřenými.
Zatím nikdo nekomentoval.